Syndrom vyhoření nastává, když jsou vášniví a oddaní lidé hluboce rozčarovaní z práce nebo kariéry, která dříve tvořila jejich identitu. Spouštěče vášně a nadšení najednou zmizí a objeví se nudné a nepříjemné věci. Jak se vyhoření bránit?
Důsledky zběsilého počínání, kterými si procházel člověk se syndromem vyhoření: čím více se snažil, tím menší byla efektivita. Doma se prakticky nevyskytoval nebo byl duchem nepřítomný, v práci byl podrážděný, hyperkritický ke všemu, co nebylo splněno dost přesně a dost rychle, a lidé z jeho okolí, kteří se zpočátku přátelsky tázali, co s ním je a zda něco nepotřebuje, se posléze začali odtahovat. Takto popisoval syndrom vyhoření jeho objevitel Herbert J. Freudenberger. Možná vám to je povědomé stejně jako mě.
Důsledky zběsilého počínání, kterými si procházel člověk se syndromem vyhoření: čím více se snažil, tím menší byla efektivita. Doma se prakticky nevyskytoval nebo byl duchem nepřítomný, v práci byl podrážděný, hyperkritický ke všemu, co nebylo splněno dost přesně a dost rychle, a lidé z jeho okolí, kteří se zpočátku přátelsky tázali, co s ním je a zda něco nepotřebuje, se posléze začali odtahovat. Takto popisoval syndrom vyhoření jeho objevitel Herbert J. Freudenberger. Možná vám to je povědomé stejně jako mě.
Jak vypadá cesta do stavu vyhoření?
Začíná to naší (někdy nezkrotnou) touhou po společenském uznání, nereálnými požadavky na vztahy mezi lidmi, představou, že vše „musí jít jak po másle“ a snahou tuto představu uskutečnit.
Jsou to však též myšlenkové chyby. Stává se, že příliš rychle zevšeobecňujeme, z detailu zbrkle zhodnotíme celek, problémy vidíme černobíle. Stává se, že přeháníme závažnost potíží, přeceňujeme nepodstatné prvky nebo personalizujeme tím, že vztahujeme nepříjemné okolnosti k vlastní osobě.
12 Fází SYNDROMU VYHOŘENÍ podle Herberta Freudenbergera a Gail North:
ÚROVEŇ 1: Potřeba prokázat se
- Vysoké nadšení pro práci,
- Zvýšená očekávání od sebe samého,
- Přehlížení vlastních limitů a odložené potřeby.
ÚROVEŇ 2: Zvýšené používání
- Vysoká ochota přijmout nové úkoly,
- Dobrovolné přesčasy a neplacené přesčasy, včetně dnů volna, víkendů a prázdnin,
- Pocit nepostradatelnosti.
ÚROVEŇ 3: Zanedbávání osobních potřeb
- Chronické zanedbávání osobních potřeb,
- Zvýšená spotřeba kávy, stimulantů a cigaret,
- Občasné problémy se spánkem.
ÚROVEŇ 4: Potlačování konfliktů a potřeb
- Selhání v podobě zapomenutí na schůzku, nedokončení úkolů,
- Nepřesnost, nedostatek energie, pocit slabosti,
- Opuštění koníčků.
ÚROVEŇ 5: Reinterpretace hodnot
- Necitlivost a nedostatek pozornosti,
- Uhýbání soukromým kontaktům, které jsou vnímány jako stresující,
- Problémy s partnerem, známky syndromu vyhoření ve vztahu.
ÚROVEŇ 6: Zvýšené odmítnutí zjištěných problémů
- Pocit nedostatečného uznání, deziluze,
- Odpor ke každodenní práci,
- Zvýšená absence, pozdní zahájení práce, dřívější konec práce.
ÚROVEŇ 7: Odstoupení
- Dezorientace a beznaděj, pocity bezmoci, vnitřní učení,
- Nahrazování spokojenost jídlem, alkoholem, drogami, hrami, sexualitou,
- Pokles kognitivního výkonu, nepřesnosti, dezorganizace,
- Neschopnost rozhodovat,
- Psychosomatické reakce, změny hmotnosti, palpitace, vysoký krevní tlak.
ÚROVEŇ 8: Významná změna chování
- Osamělost, lítost,
- Snížená iniciativa, snížená produktivita,
- Zploštění sociálního života: lhostejnost, pocit nesmyslnosti,
- Zploštění společenského života: malý osobní zájem,
- Zároveň nadměrná vazba na jednotlivce, vyhýbání se profesionálním sociálním kontaktům.
ÚROVEŇ 9: Ztráta citu pro vlastní osobnost
- Odcizení, pocit vnitřní prázdnoty,
- Automatizované fungování,
- Psychosomatické reakce se dostávají do popředí.
ÚROVEŇ 10: Vnitřní prázdnota
- Střídání silných bolestivých emocí s pocitem vnitřní smrti,
- Fobické stavy, záchvaty paniky a strach z lidí,
- Osamělost, negativní pohled na život,
- V některých případech nadměrné smyslové uspokojení,
- Nadměrné stravování, nadměrný sex bez skutečného uspokojení.
ÚROVEŇ 11: Deprese a vyčerpání
- Negativní postoj k životu, beznaděj,
- Vyčerpání, silná touha po dlouhodobém spánku,
- Existenční zoufalství, sebevražedné myšlenky a úmysly.
ÚROVEŇ 12: Úplné vyčerpání
- Život ohrožující psychické, fyzické a emoční vyčerpání,
- Oslabený imunitní systém, kardiovaskulární onemocnění, gastrointestinální onemocnění,
- Riziko sebevraždy.
Úrovně se mohou překrývat. První tři fáze se mohou opakovat stále dokola v závislosti na situacích. Pokud takové chování přetrvává po dlouhou dobu nebo se stává systematickým, chronickým, tak osobní poradenství může být užitečné pro vypracování nové strategie životního stylu. Na ÚROVNI 4 až 8 je pomoc žádoucí, protože může být ovlivněno fyzické i duševní zdraví i společenský život. Od ÚROVEŇ 9 by měla být zvážena psychoterapie. Od ÚROVEŇ 11 existuje akutní ohrožení zdraví a tudíž je nutné lékařské ošetření.
Nechme procitnout dítě v nás a zase si hrát, přát si něco. Něco jiného, než být pilným udřeným vzorňákem, o němž si ostatní myslí, že je primadona a nikdo se s ním nechce bavit, přestože to by bylo jediné, co by mu pomohlo.
– Radkin Hanzák
Co dělat jinak?
Nalézněte opět blízkost k lidem, které máte rádi a na které nemáte kvůli pracovnímu tempu a následnému vyčerpání čas. Přibližte se lidem, se kterými jste si blízcí. Naučte se aktivně vyhledávat dobré stránky života, radovat se z nich – nemluvíme o jackpotu ve Sportce. Radujte se z maličkostí, rozmazlujte se, naplňujte své psychologické potřeby. Starejte se o sebe s něhou a láskou. Odpusťte si perfekcionismus a touhu po dokonalosti. Pokud už pociťujete, že je to přespříliš, požádejte o pomoc kamaráda, kamarádku nebo psychoterapeuta. Jedná se o projev síly, když si člověk řekne o pomoc.
Jako terapeut metody Solution Focused (Orientace na řešení) vám budu velmi rád k dispozici na matej@matejkrejci.cz nebo +420775508255.
Zdroje:
1. Freudenberger HJ: Staff burn‑out. J.Soc.Issues, 30, 1974, s.159-165
2. Freudenberger HJ, Richelson,G: Burn‑out; The high cost of success – and how to cope with it. London, Arrow Books Ltd., 1980
3. https://psychologie.cz/syndrom-vyhoreni/